_Souhlas rodiče 

Rodič dává souhlas osobním prohlášením vůči soudu a musí splňovat obecné náležitosti právního jednání.

• Matka osvojovaného dítěte může dát souhlas k osvojení nejdříve 6 týdnů po narození dítěte.
• Otec osvojovaného dítěte může dát souhlas k osvojení i před uplynutím této doby, nejdříve však po narození dítěte.
• Souhlasu rodiče k osvojení dítěte je třeba i tehdy, nenabyl-li plné svéprávnosti. Rodič, který ještě nedosáhl věku 16 let, nemůže dát souhlas k osvojení. Dává-li souhlas rodič, který nenabyl plné svéprávnosti, nelze, aby za něho jednal jeho opatrovník.

Souhlas k osvojení lze odvolat po dobu 3 měsíců ode dne, kdy byl dán.

Souhlas rodiče není třeba v případech:

• Nezájem rodiče – pokud je nezájem rodiče o dítě zjevný, trvá-li alespoň 3 měsíce od posledního projeveného opravdového zájmu. Nelze-li však v chování rodiče spatřovat hrubé porušování jeho povinností, je třeba, aby byl orgánem sociálně-právní ochrany dětí poučen o možných důsledcích svého chování a aby od takového poučení uplynuly alespoň 3 měsíce.
• pokud byl rodič zbaven rodičovské odpovědnosti a zároveň byl zbaven práva dát souhlas k osvojení, či byl omezen ve svéprávnosti ve věci udělení souhlasu s osvojením.
• pokud rodič není schopen projevit svou vůli nebo rozpoznat následky svého jednání nebo je ovládnout,
• nebo pokud se rodič zdržuje na neznámém místě a toto místo se nepodaří soudu v součinnosti s dalšími orgány veřejné moci zjistit ani při vynaložení potřebné pečlivosti.

_Souhlas dítěte

Dosáhlo – li osvojované dítě alespoň 12 let, je třeba vždy jeho osobního souhlasu, ledaže je mimo jakoukoli pochybnost, že by byl postup požadující osobní souhlas osvojovaného dítěte v zásadním rozporu se zájmy dítěte, nebo že dítě není schopno posoudit důsledky souhlasu.

Nedosáhlo-li dítě věku alespoň 12 let, dá jeho jménem souhlas s osvojením jeho opatrovník, kterým soud zpravidla jmenuje orgán sociálně-právní ochrany dětí. Osvojované dítě může svůj souhlas s osvojením odvolat až do rozhodnutí o osvojení.

_Osvojení nebo-li adopce

Osvojením (§ 794 až § 845 občanského zákoníku) vznikají mezi osvojitelem a osvojencem vztahy jako mezi rodičem a dítětem a mezi osvojencem a příbuznými osvojitele vztahy příbuzenské. Osvojení je vyloučeno mezi osobami spolu příbuznými v přímé linii a mezi sourozenci (to neplatí v případě náhradního mateřství).

Osvojitelé mají při výchově dítěte v plném rozsahu rodičovskou odpovědnost.

Do matriky se namísto rodiče zapíše osvojitel, popřípadě osvojitelé, a to na základě pravomocného rozhodnutí soudu.

Osvojené dítě získává příjmení po osvojiteli a vztahy k původní rodině mu zanikají, na rozdíl od pěstounské péče, kde zůstávají.

Osvojitel je povinen informovat osvojence o skutečnosti osvojení, jakmile se to bude jevit vhodným, nejpozději však do zahájení školní docházky. Osvojitelům ani osvojenci nenáleží žádné zvláštní dávky, jako je tomu u pěstounské péče.

Dítě získává osvojením příjmení osvojitele a vztahy k původní rodině, na rozdíl od pěstounské péče, zanikají. Mezi osvojencem a osvojitelem musí být přiměřený věkový rozdíl, zpravidla ne menší než 16 let.

Osvojitelem se může stát:

• Zletilá a svéprávná osoba – zaručuje-li svými osobními vlastnostmi a způsobem života, jakož i důvody a pohnutkami, které ji vedou k osvojení, že bude pro osvojované dítě dobrým rodičem.
• Zdravotní stav osvojitele nebo obou osvojitelů – nesmí omezovat péči o osvojené dítě ve značné míře.
• Věkový rozdíl mezi osvojitelem a osvojencem musí být přiměřený, zpravidla ne menší než 16 let.
• Osvojiteli se mohou stát manželé nebo jeden z manželů. Výjimečně může osvojit i jiná osoba. Osvojují-li manželé, podávají návrh na osvojení společně jako společní osvojitelé.

Podmínky pro osvojení

K osvojení může dojít pouze s potřebnými souhlasy a to:

• souhlasu dítěte, - viz. více.
• souhlasu rodičů - viz. více. 
• případně souhlasu manžele osvojitele. 
• souhlas Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí v Brně - má-li dojít k osvojení dítěte do ciziny, je k osvojení nezbytný také. 

 

Péče před osvojením

Osvojované dítě může být budoucímu osvojiteli předáno do péče před osvojením po uplynutí 3 měsíců ode dne, kdy byl dán souhlas k osvojení a to na základě návrhu budoucích osvojitelů k soudu.

Před uplynutím tét olhůty, si mohou osvojitelé převzít dítě ihned do péče, po té co oba rodiče dali souhlas s osvojením. Pokud souhlasí rodiče, lze dítě předat do péče budoucích osvojitelů i dříve pokud to zdravotní stav dítěte dovolí (např. již v porodnici). Péče o dítě v době před uplynutím 3 měsíců ode dne, kdy byl dán souhlas k osvojení, není péčí před osvojením. Po uplynutí 3 měsíců ode dne, kdy byl dán souhlas k osvojení, se rodičům pozastavuje výkon práv a povinností vyplývajících z rodičovské odpovědnosti. Soud následně jmenuje poručníkem osvojovaného dítěte orgán sociálně-právní ochrany dětí.

Soud o předání dítěte osvojiteli do péče před osvojením rozhodne až poté, co provede šetření ohledně vzájemné vhodnosti dítěte a osvojitele, zejména se zřetelem na osobnost a zdravotní stav osvojitele i jeho sociální prostředí, zvláště bydlení a domácnost, jakož i schopnost osvojitele pečovat o dítě a pohnutky osvojitele k osvojení. Zřetel je brán též na osobnost a zdravotní stav dítěte, sociální prostředí, ze kterého dítě pochází, jakož i jeho statusová práva. Dále je brán zřetel na etnické, náboženské a kulturní prostředí dítěte a osvojitele, jakož i na dobu, po kterou bylo dítě v péči osvojitele.

Dříve, než bude o osvojení rozhodnuto, musí být osvojované dítě v péči osvojitele na jeho náklad. Péče osvojitele o osvojované dítě před osvojením trvá po dobu dostatečnou pro přesvědčivé zjištění, že se mezi osvojitelem a dítětem vytvořil takový poměr, jaký je smyslem a cílem osvojení. Tato péče neskončí dříve než uplynutím 6 měsíců. Po dobu, v níž je dítě v péči osvojitele, se pozastavuje dříve stanovená vyživovací povinnost jiné osoby k dítěti.

Finanční nároky osob pečujících o svěřené dítě

V případě svěření dítěte do péče na základě rozhodnutí soudu (do péče jiné osoby, pěstounské péče, předpěstounské péče, svěření do péče na základě předběžného opatření, osobní péče poručníka i v případě osvojení včetně péče před osvojením) náleží za podmínek daných příslušnými právními předpisy obdobně jako při péči o vlastní dítě nároky dle předpisů o nemocenském pojištění (peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné), pracovněprávních předpisů (mateřská a rodičovská dovolená), jakož i zákona o státní sociální podpoře, případně hmotné nouze.

Zrušení osvojení

Jsou-li pro to důležité důvody, soud osvojení na návrh osvojitele nebo osvojence zruší.

Osvojení nelze zrušit po uplynutí 3 let od rozhodnutí o osvojení. To neplatí, je-li osvojení v rozporu se zákonem.

 

 

Zdroj: https://www.mpsv.cz/web/cz/formy-nahradni-rodinne-pece 

_Svěření do péče poručníka 

Soud má povinnost jmenovat dítěti poručníka pokud nastává situace, kdy tu není žádný z rodičů, který má a vůči svému dítěti vykonává rodičovskou odpovědnost v plném rozsahu.

Zejména se jedná o situace, kdy:

• oba rodiče nezletilého dítěte zemřeli,
• oba rodiče nezletilého dítěte byli zbaveni rodičovské odpovědnosti, 
• výkon rodičovské odpovědnosti obou rodičů nezletilého dítěte byl pozastaven, 
• rodičovská odpovědnost obou rodičů nezletilého dítěte byla omezena, nebo byl omezen její výkon, a zároveň byl stanoven rozsah tohoto omezení, nebo 
• jde o dítě nezletilých rodičů, případně jeden z rodičů je nezletilý a druhý není znám či v rodném listě uveden (přičemž osobní péče o dítě – není-li soudem rozhodnuto jinak – náleží nezletilé

Poručník, který o dítě osobně pečuje, má vůči dítěti zásadně všechny povinnosti a práva jako rodič, ale nemá k dítěti vyživovací povinnost.  V případě osobní péče o dítě jsou poručník i dítě (poručenec) zabezpečeni dávkami pěstounské péče za stejných podmínek jako pěstoun a dítě svěřené do pěstounské péče.

Jestliže to není v rozporu se zájmy dítěte, jmenuje soud poručníkem především toho, koho doporučili rodiče a pokud nebyl takto nikdo doporučen, má soud ustanovit poručníkem někoho z příbuzných nebo osob blízkých dítěti nebo jeho rodině, popřípadě jiného vhodného člověka. Fyzická osoba, kterou soud jmenoval, může své jmenování do funkce poručníka odmítnout. Poručníkem lze jmenovat jen plně svéprávnou osobu, která způsobem života zaručuje, že je schopna funkci poručníka řádně vykonávat. Do funkce poručníka může soud jmenovat i dvě osoby (budou jimi zpravidla manželé). Pečuje-li poručník o dítě osobně spolu se svým manželem, platí pro tento vztah obdobná zákonná úprava jako pro poměr rodiče a jeho manžela k dítěti.

Dokud není dítěti ustanoven poručník nebo dokud se ustanovený poručník neujme své funkce, vykonává poručenství orgán sociálně-právní ochrany dětí jako veřejný poručník. Pokud se nepodaří najít vhodného člověka, který by mohl poručnictví vykonávat, jmenuje soud do funkce poručníka orgán sociálně-právní ochrany dětí. Toto se týká právního zastupování dítěte, osobní péče je zajištěna např. svěřením dítěte do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc či ústavního zařízení.

Práva a povinnosti poručníka

Na vztahy poručníka a dítěte se přiměřeně vztahují ustanovení o právech a povinnostech rodičů a dětí, funkce poručníka ale nezakládá poručníkovi vyživovací povinnost vůči dítěti. Každé rozhodnutí poručníka v nikoli běžné záležitosti týkající se dítěte musí být schváleno soudem.

Poručník odpovídá soudu za řádné plnění funkce poručníka a podléhá jeho pravidelnému dozoru. Zejména je povinen alespoň jednou za rok podávat soudu zprávy o osobě poručence a jeho vývoji a předkládat účty ze správy jeho jmění. Soud však může poručníka zprostit povinnosti podávat podrobné vyúčtování spravovaného jmění, pokud výnosy majetku nepřesahují pravděpodobné náklady na zachování majetku a na výchovu a výživu poručence.

Je-li péče o jmění dítěte značně obtížná, zejména pro rozsáhlost či rozmanitost majetkového souboru, může poručník navrhnout, aby soud jmenoval pro správu jmění dítěte opatrovníka. Poručník nebo opatrovník spravující jmění dítěte mají právo odečíst si z výnosu jmění dítěte potřebné náklady souvisící se správou jmění dítěte. Mají též právo na přiměřenou odměnu z výnosu jmění dítěte.

Poručník, který o dítě osobně pečuje, má obdobná práva a povinnosti jako pěstoun a také uzavírá dohodu o výkonu pěstounské péče, příp. jsou jeho práva a povinnosti dle § 47a zákona o SPOD upravena správním rozhodnutím.

Po skončení výkonu funkce poručníka postoupí ten, kdo funkci vykonával, bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 6 měsíců, soudu všechno, co měl z důvodu své funkce u sebe, a předloží mu závěrečnou zprávu o výkonu poručenské funkce. Součástí této závěrečné zprávy je též závěrečný účet ze správy jmění dítěte.

Poručenství zaniká

• nabude-li alespoň jeden z rodičů poručence rodičovskou odpovědnost, popřípadě nabude-li schopnost ji vykonávat,
• nabude-li dítě svéprávnosti,
• je-li dítě osvojeno,
• smrtí poručníka,
• rozhodnutím soudu o zproštění poručníka jeho funkce,
• odvoláním poručníka.

Zdroj: https://www.mpsv.cz/web/cz/formy-nahradni-rodinne-pece 

_Pěstounská péče na přechodnou dobu 

Jedná se o krátkodobou náhradní rodinné péče jenž je obsažena v ustanovení § 958 odst. 3 občanského zákoníku a v § 27a zákona č. 359/1999 Sb.,o SPOD.

Soud může na návrh orgánu sociálně-právní ochrany dětí svěřit dítě do pěstounské péče na přechodnou dobu osobám, které jsou podle zákona o SPOD vedeny v evidenci osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu, a to na 

• dobu, po kterou nemůže rodič ze závažných důvodů dítě vychovávat,
• dobu, po jejímž uplynutí může matka dát souhlas k osvojení nebo po kterou může rodič souhlas k osvojení dítěte odvolat, nebo
• dobu do nabytí právní moci rozhodnutí soudu o tom, že souhlasu rodičů k osvojení není třeba.

Pěstounská péče na přechodnou dobu může trvat nejdéle 1 rok.  Ve výjimečných případech, zvláště je-li zřejmé, že již probíhající kroky směřují ke svěření dítěte do dlouhodobé péče, lze dítě do pěstounské péče na přechodnou dobu svěřit opětovně. 
I v případě pěstounské péče na přechodnou dobu náleží vyživovací povinnost k dětem svěřeným do této péče nadále rodičům nebo jiným osobám povinným výživou k dítěti, kterou určí soud. 

Soud je povinen nejméně jednou za tři měsíce přezkoumat, zda trvají důvody pro svěření dítěte do pěstounské péče a za tím účelem si vyžaduje také zprávy od příslušného orgánu sociálně-právní ochrany dětí (obecní úřady obcí s rozšířenou působností). Soud rozhodne o výchově dítěte vždy, odpadnou-li důvody, pro které bylo dítě do pěstounské péče na přechodnou dobu svěřeno.

_Vznik a zánik pěstounské péče 

Pěstounská péče vzniká rozhodnutím soudu a končí nejpozději zletilostí dítěte. Může být také zrušena, a to jen rozhodnutím soudu, který jí může zrušit jen z důležitých důvodů. Učiní tak vždy, jestliže o to požádá pěstoun.

_Práva a povinosti pěstounů 

Pěstoun je povinen a oprávněn o dítě osobně pečovat a při výchově dítěte vykonává přiměřeně práva a povinnosti rodičů. Je povinen a oprávněn rozhodovat jen o běžných záležitostech dítěte, v těchto záležitostech dítě zastupovat a spravovat jeho jmění.

Povinnosti:

• Pěstoun má povinnosti informovat rodiče dítěte o jeho podstatných záležitostech
• Pěstoun má povinnost udržovat, rozvíjet a prohlubovat sounáležitost dítěte s jeho rodiči, dalšími příbuznými a osobami dítěti blízkými.
• Pěstoun má povinnost umožnit styk rodičů s dítětem v pěstounské péči, ledaže soud stanoví jinak.
• Vyžadují-li to okolnosti, stanoví další povinnosti a práva pěstouna soud. 

Práva a povinnosti pěstounů jsou ve vztahu ke konkrétní pěstounské rodině upravena v dohodě o výkonu pěstounské péče (viz Dohody o výkonu pěstounské péče), případně správním rozhodnutím.

Práva vyplývající z Dohody o výkonu PP: 

• pěstoun má právo na poskytnutí trvalé nebo dočasné pomoci při zajištění osobní péče o svěřené dítě; tato pomoc spočívá zejména v zajištění krátkodobé péčé (po dobu, kdy je osoba pečující uznána dočasně práce neschopnou nebo při ošetřování osoby blízké, při narození dítěte, při vyřizování nezbytných osobních záležitostí, při úmrtí osoby blízké
• právo na poskytnutí pomoci se zajištěním celodenní péče o svěřené dítě nebo děti, která je přiměřená věku dítěte, v rozsahu alespoň 14 kalendářních dnů v kalendářním roce, jestliže svěřené dítě dosáhlo alespoň věku 2 let,
• právo na zprostředkování psychologické, terapeutické nebo jiné odborné pomoci alespoň jednou za 6 měsíců,
• právo na zprostředkování nebo zajištění bezplatné možnosti zvyšovat si znalosti a dovednosti v oblasti výchovy a péče o dítě,
• právo na pomoc při plnění povinností v souladu s individuálním plánem ochrany dítěte (povinnost udržovat, rozvíjet a prohlubovat sounáležitost dítěte s osobami dítěti blízkými, zejména s rodiči a umožnit styk rodičů s dítětem v pěstounské péči, pokud soud rozhodnutím nestanoví jinak), včetně pomoci při zajištění místa pro uskutečňování styku oprávněných osob s dítětem a při zajištění asistence při tomto styku

Povinnosti vyplývající z dohody 

• povinnost zvyšovat si znalosti a dovednosti v oblasti výchovy a péče o dítě v rozsahu 24 hodin v době 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích,
• povinnost umožnit sledování naplňování dohody o výkonu pěstounské péče prostřednictvím osobního styku pěstounů a dětí jim svěřených do pěstounské péče se zaměstnanci subjektu, s nímž tyto osoby uzavřely dohodu o výkonu pěstounské péče, a to minimálně jednou za 2 měsíce, jakož i povinnost spolupracovat se zaměstnanci obecního úřadu obce s rozšířenou působností pověřenými sledovat jednou za 6 měsíců vývoj dětí svěřených do pěstounské péče,
• v souladu s individuálním plánem ochrany dítěte povinnost udržovat, rozvíjet a prohlubovat sounáležitost dítěte s osobami dítěti blízkými, zejména s rodiči a umožnit styk rodičů s dítětem v pěstounské péči, pokud soud rozhodnutím nestanoví jinak.

Zdroj: https://www.mpsv.cz/web/cz/formy-nahradni-rodinne-pece

_Pěstounská péče

Do pěstounské péče se svěřují děti, o něž nemůže pečovat žádný z rodičů ani poručník, a to na dobu, po kterou trvá překážka bránící rodičům v osobní péči o dítě. Rodič pak může požadovat dítě zpět do své osobní péče. Pokud je to v souladu se zájmy dítěte, soud takovému návrhu vyhoví. Pěstounská péče má přednost před péčí o dítě v ústavní výchově.

Pěstounská péče je forma náhradní rodinné péče, při které pěstoun o dítě osobně pečuje a je zodpovědný za jeho výchovu. 

Mezi pěstounem a dítětem nevzniká takový poměr, jaký je mezi rodiči a dítětem, tak jak je tomu v případě osvojení. Pěstoun má právo zastupovat dítě a spravovat jeho záležitosti jen v běžných věcech a nemá k dítěti vyživovací povinnost. K výkonu mimořádných záležitostí (např. vyřízení cestovního dokladu) musí požádat o souhlas zákonného zástupce dítěte (zpravidla biologického rodiče dítěte), případně soud.

Děti svěřené do pěstounské péče zpravidla své biologické rodiče znají. Pěstouni mají povinnost udržovat, rozvíjet a prohlubovat sounáležitost dítěte s jeho biologickými rodiči, dalšími příbuznými a osobami dítěti blízkými. Pěstouni mají také povinnost umožnit styk rodičů s dítětem v pěstounské péči, ledaže soud stanoví jinak.

Při svěření dítěte do pěstounské péče mají rodiče vůči dítěti povinnosti a práva vyplývající z rodičovské odpovědnosti, s výjimkou práv a povinností, které zákon stanoví pěstounovi (ledaže soud z důvodů hodných zvláštního zřetele rozhodne jinak). Má-li pěstoun za to, že rozhodnutí zákonného zástupce dítěte není v souladu se zájmem dítěte, může se domáhat rozhodnutí soudu. Rodiče mají právo se s dítětem osobně a pravidelně stýkat i právo na informace o dítěti (ledaže soud z důvodů hodných zvláštního zřetele rozhodne jinak). 

Pěstousnká péče může být zprostředkovaná či nezprostředkovaná. 

Zprostředkovaná pěstounská péče: 

• osoby si podali na Městském úřadě žádost o zprostředkování náhradní rodinné péče, prošli odborným posouzením na Krajském úřadě, přípravou a byli vytipováni jako vhodní pečovatelé k cizímu dítěti. 

Nezprostřdkovaná pěstounská péče:

• osoby si podali návrh na svěření dítěte do péče přími k soudu z důvodu, že jde o osoby dítěti příbuzné, blízké, tyto osoby neabsolvují odborné posouzení a přípravy na Krajském úřadě. 

 

• Práva a povinnosti pěstounů.
• Vznik a zánik pěstounské péče. 
• Dávky pěstounské péče.

 

 

_Svěření dítěte do péče jiné osoby

Soud může svěřit dítě do péče pečující osoby v případech, kdy o dítě nemůže osobně pečovat žádný z rodičů ani poručník.

Rozhodnutí o svěření dítěte do péče musí být v souladu se zájmy dítěte.

Rodičům je zachována rodičovská odpovědnost k dítěti a rodiče jsou nadále zákonnými zástupci dítěte. Svěření dítěte do osobní péče pečující osoby má přednost před péčí o dítě v ústavní výchově.

Pečující osoba musí skýtat záruku řádné péče, musí mít bydliště na území České republiky a musí souhlasit se svěřením dítěte do osobní péče. Ujala-li se osobní péče o dítě osoba příbuzná nebo dítěti blízká, dá jí soud přednost před jinou osobou, ledaže to není v souladu se zájmy dítěte.

Povinnosti a práva pečující osoby vymezí soud – přiměřeně se zde použijí ustanovení o pěstounství.

V případě povinností a práv pečující osoby se tak zejména jedná o právo a povinnost o dítě osobně pečovat, při výchově dítěte vykonávat přiměřené povinnosti a práva rodičů. Pečující osoba je povinna a oprávněna rozhodovat jen o běžných záležitostech dítěte, v těchto záležitostech dítě zastupovat a spravovat jeho jmění. Má povinnost informovat rodiče dítěte o jeho podstatných záležitostech. Pečující osoba má též povinnost udržovat, rozvíjet a prohlubovat sounáležitost dítěte s jeho rodiči, dalšími příbuznými a osobami dítěti blízkými. Má povinnost umožnit styk rodičů s dítětem svěřeným mu do péče, ledaže soud stanoví jinak. V případě svěření dítěte do péče jiné osoby trvá i nadále vyživovací povinnost rodičů k dítěti. Soud stanoví rodičům rozsah výživného s ohledem na jejich možnosti, schopnosti a majetkové poměry a povinnost platit výživné k rukám pečující osoby. Pokud není možno rodičům nebo ostatním příbuzným uložit vyživovací povinnost k dítěti, nelze použít ustanovení o svěření dítěte do péče jiné osoby (dítě však může být svěřeno do pěstounské péče, kde náleží dávky pěstounské péče). Na rozdíl od pěstounské péče má při svěření dítěte do péče jiné osoby přímo pečující osoba právo vymáhat výživné stanovené rodičům na dítě, které má v péči, jakož i právo s výživným pro dítě hospodařit podle jeho potřeb a v souladu s jeho zájmy. Soud může způsob hospodaření s výživným dítěte upravit, zejména určit, jaká část bude určena na spotřebu a jaká část bude dítěti spořena.

Zdroj: https://www.mpsv.cz/web/cz/formy-nahradni-rodinne-pece