Ministerstvo zdravotnictví by chtělo ještě v tomto volebním období prosadit zákon, který by zrušil nebo přeměnil domovy pro děti do tří let, někdejší kojenecké ústavy. Reaguje tak na kritiku Evropského výboru pro sociální práva, která se týkala umisťování dětí s postižením a těch romských v kojeneckých ústavech. Česko je totiž jednou z posledních zemí v Evropě, kde je možné děti do tří let do takových zařízení umístit. Zástupci různých organizací ale upozorňují, že pokusů na zrušení kojeneckých ústavů bylo již několik, ale žádné vládě se to zatím nepodařilo.

Vláda na svém dnešním jednání schválila novelu zákona o sociálně-právní ochraně dětí, díky které dojde k větší podpoře náhradní rodinné péče v České republice. Po několika letech dojde k navýšení finančních prostředků pro pěstounské rodiny a zařízení pro ohrožené děti. Novela zákona bude mít zcela zásadní pozitivní dopad na životy ohrožených dětí.

Tereza Hubáčková byla přechodnou pěstounkou pět let a její domácností prošlo už osm dětí. U přechodných pěstounů může být dítě maximálně rok. „Pro všechny se našlo řešení. Jedno se vrátilo do biologické rodiny, ostatní přešly buď do dlouhodobé pěstounské péče, nebo do osvojení,“ řekla Právu Tereza, která musela s profesí pěstounky skončit, a to především z finančních důvodů.

Nový výzkum se zaměřuje na problematiku předčasného ukončování pěstounské péče v České republice.

http://www.pestouni.cz/

Právo dítěte být vychováváno svými biologickými rodiči, je jedním z nejdůležitějších a je zakotveno v základních lidsko-právních dokumentech zabývajících se právy dítěte. Respektování tohoto práva by nemělo být jen formálním naplňováním právních norem, ale především je a mělo by být výrazem respektu k nejpřirozenějším a nevýznamnějším potřebám dítěte. Tedy potřebě stabilního, předvídatelného a emočně vřelého, vzájemně uspokojujícího vztahu. Bohužel ne vždy jsou biologické rodiny schopny toto všechno dětem zajistit.

Počet dětí, které prošly péčí Daniely Cincibusové (64), se zdá být neuvěřitelný – 22. Ona sama vychovala devět dětí. Její druhý manžel byl stejně jako ona pěstoun. A společně v průběhu let pečovali ještě o jeho šest vlastních a sedm dětí v pěstounské péči.

Příchodu novorozence do rodiny v drtivé většině předchází devět měsíců těhotenství, kdy se nastávající rodiče mohou na potomka připravit, a to nejen psychicky – například nakoupit veškeré potřebné věci či udělat nutné úpravy v bytě. Někdy se ale stane, že se novorozené dítě objeví v rodině zcela nečekaně a takřka ze dne na den.

Koncepci, která zahrnuje sjednocení péče o ohrožené děti pod ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), včetně převodu dětských domovů, chce ještě šéfka resortu školství Kateřina Valachová projednat s Asociací krajů.

Pěstouni na přechodnou dobu v červnovém průzkumu vyvrátili mýty o tom, že si děti do své výchovy berou kvůli penězům. Unikátní projekt, na němž se podílely dvě stovky „náhradních rodičů“ na omezenou dobu ukazuje, že se lidé do tohoto poněkud nezvyklého zaměstnání nepouští kvůli finanční odměně nebo že by je k tomu vyzvaly úřady práce.

Celý průzkum je dostupný zde

Česko je poslední zemí v Evropě, v níž je možné posílat do dětských domovů děti mladší tří let. Na jednání sněmovního sociálního výboru to řekla předsedkyně asociace Dítě a rodina Věduna Bubleová. Podle ředitelky Nadace Sirius Dany Lipové loni v ústavních zařízeních skončilo 1606 chlapců a děvčat, kterým nebyly ani tři roky. Mezinárodní organizace a instituce Česko za vysoký počet dětí v ústavech kritizují.

Téma dětských práv chce školákům prostřednictvím připravené vzorové hodiny občanské výchovy přiblížit Ministerstvo práce a sociálních věcí. V rámci informační kampaně Právo na dětství ji připravilo ve spolupráci s MŠMT, spolkem Vteřina poté a Asociací učitelů občanské výchovy a společenských věd.

Statistiky nasvědčují tomu, že reforma náhradní péče o dítě se v Česku ubírá správným směrem. Pozitivní je hlavně skutečnost, že dětí v ústavech ubývá. Zatímco v roce 2009 jich bylo 10 332, loni už jen 8285.

Musíte být připraveni kdykoli přijmout cizí dítě toho času bez rodičů. A zase ho bez řečí vrátit, jakmile se situace vyřeší. Dokázali byste to? Jaké to je být pěstounem na přechodnou dobu?

Studenti, kteří pobírají sirotčí důchod, by o prázdninách neměli zapomenout na to, že pro pokračování výplaty dávky musí České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) dodat potvrzení o pokračování studia.

Místo dárku k osmnáctitám exekuce – takové "oslavy" připravují někteří rodiče svým dětem. Uzavírají na ně smlouvy například s mobilními operátory a potom neplatí. Exekutor následně místo za rodičem míří za dítětem.

 

http://2015.mimodomov.cz/data/File/TZ_2015_unikatni_pruzkum_detske_domovy.pdf

Integrace dětí z dětských domovů do společnosti - výsledky průzkumu z června 2015

Přibývá přechodných pěstounů, kteří se o děti z ústavů starají maximálně rok. Zatímco loni v květnu bylo pěstounských rodin 140, teď jich je přes 400. Některé kraje ale zaznamenaly pokles počtu těch, kteří se o děti chtějí starat dlouhodobě. Navíc vzhledem k tomu, že došlo k výraznému navýšení finančního ohodnocení, může podle ředitele Dětského centra Domeček přibývat lidí, které více motivuje láska k penězům než láska k dětem. Podle speciálního pedagoga Zdeňka Moldrzyka se ale takové osoby snaží eliminovat.

Přiblížit široké veřejnosti problematiku pěstounství je cílem informační kampaně Ministerstva práce a sociálních věcí Právo na dětství. Na pardubickém hlavním nádraží byla v úterý zahájena putovní interaktivní výstava „I já chci mít vzpomínky na dětství“, která je jednou z aktivit kampaně. Za účasti zahraničních hostů rovněž proběhla odborná konference „Pěstounství je profese“.

Pomáhat můžete nejrůznějšími způsoby. Ideální pomocí pro čerstvě narozená miminka, které jejich matky opustily, je pěstounská péče. Ta může být dlouhodobá i přechodná, přičemž ta přechodná je u nás nyní brána jako regulérní zaměstnání, za které pěstouni dostanou plat.

Pedagogicko-psychologické poradny (PPP) jsou školská poradenská zařízení, která dle platné legislativy zajišťují „služby pedagogicko-psychologického a speciálně pedagogického poradenství a pedagogicko-psychologickou pomoc při výchově a vzdělávání žáků“.

Doklady pro děti v pěstounské péči (pas, OP, opencard)

Projekt děti bez dluhů pomáhá dětem z dětských domovů od nespravedlivých exekucí za poplatky za odpady a případy, kdy děti musely jet městskou dopravou načerno, protože jim jejich rodiče nezaplatili jízdné. Advokátka Alena Vlachová poskytuje dětem zdarma právní zastoupení a snaží se je těchto dluhů zbavit. Když se dluhy nepodaří vyřešit právní cestou, snažíme se je za děti zaplatit z peněz vybraných od dárců. Tuto část projektu realizujeme ve spolupráci s neziskovou organizací Dejme dětem šanci.

"Každé dítě patří dorodiny. Nebo snad ne?" Nad touto otázkou se na internetovém portálu www.sancedetem.cz zamýšlí Mgr. Zuzana Ježková. V článku se snaží čtenáře seznámit s nejčastějšími mýty a fakty o pěstounské péči na přechodnou dobu.

Článek najdete na těchto stránkách:

http://www.sancedetem.cz/srv/www/content/pub/cs/clanky/-kazde-dite-patri-do-rodiny-nebo-snad-ne-150.html

Nadační fond J&T zveřejnil výsledky průzkumu, který se zaměřoval na  postoj a vědomosti české populace o pěstounské péči. Podrobné výsledky průzkumů "Češi a pěstounská péče" (březen 2015),  "Práva dětí v NRP (únor 2015), "Co si myslí Češi o pěstounské péči" a další tiskové materiály jsou k dispozici na stránce:

http://www.hledamerodice.cz/media.php

http://svitavsky.denik.cz/z-regionu/pestounu-pribylo-malokdy-vsak-chteji-romske-a-postizene-deti-20150219.html

Spoustu informací a zajímavostí týkající se pěstounské péče na přechodnou dobu naleznete na stránkách:

http://www.rpp.cz/ 

Aktuálně zde  najdete i informace k  mapování průběhu PPPD.

Mapování průběhu PPPD

 

Všechny děti nemají to štěstí, že mohou vyrůstat ve vlastní rodině. Ať už jsou důvody jakékoliv. Existuje ale několik způsobů, jak jim rodinné štěstí alespoň nějak dopřát. Jednou z možností je pěstounská péče. A právě tyto děti a mladí lidé teď vystavují svá díla ve svitavské Fabrice.

Dne 13. 11. 2014 se v Praze uskutečnila Konference náhradní rodinné péče v ČR pořádaná v rámci projektu Centra podpory NRP. Na konferenci byly prezentovány závěry Výzkumu praxe náhradní rodinné péče v České republice a zkušenosti aktérů s touto praxí. Výzkum obsahuje právní analýzu, omnibusové šetření, rozhovory s náhradními rodiči, rozhovory s dětmi v náhradní rodinné péči, skupinovou diskusi s pracovnicemi OSPOD a skupinovou diskusi se zástupci neziskových organizací. Monografie výzkumu je volně ke stažení na stránkách STŘEDISKA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE.

Výzkum praxe náhradní rodinné péče v České republice a zkušenosti aktérů s touto praxí