Na Lince bezpečí si jsou zcela vědomi vážnosti situace na Ukrajině a obav dětí a rodičů. Nabízí proto základní body, jak vnitřně se sitaucí naložit.

Linka bezpečí nabízí pomoc v této vážné situaci týkající se války na Ukrajině. Na svém webu a sociálních sítích nabízí základní doporučení, která odrází jejich první hovory dětí na Lince. Jejich služby: dětská Linka bezpečí 116 111 a Rodičovská linka 606 021 021, jsou k dispozici všem. 

Více informací na: Linka bezpečí

facebook: facebook Linka bezpečí

Jak s dětmi mluvit o tom, co se děje - Mgr. Čuhelová 

Bez nějaké paniky a strachu, je to tak, děti se ptají. Dospívající taky. Pokud se neptají a jsou na sociálních sítích jakéhokoliv charakteru, tak se s tím, co se děje, prostě 100 % setkaly. Některé mají strach, jiné to zajímá, další jsou zvědaví. Někdo si z toho dělá legraci. Dnes i včera jsem měla setkání i telefony. Děti, puboši, rodiče. A i menší vyděšený děti se ptaly: „Paní psycholožko, prý bude válka.“ Nebo vám s touto informací přijde dítě domů. 

Takže - co s tím? Jak se k tomu jako dospělí postavit? 

Doporučuji nebagatelizovat, nelhat, neslibovat, nemanipulovat, nestrašit. Takže určitě neříkejte věty typu „nemusíš se bát“, „čeho se prosím tě bojíš, tady jsme v bezpečí“ a takový ty chlácholivý řeči, co sice vypadají moc hezky a dobře, ale ten nepřijatý strach se jen někam schová. Je potřeba strach legitimizovat – tj. je to normální, že má člověk, dítě, strach. (Možná někdo z vás zažil v dětství akce kolem studené války a strašení atomovou bombou, tak si na to vzpomínáte. Nic příjemnýho.) Přijetí a pojmenování emoce vede ke zklidnění.

1. Na tuto otázku já konkrétně odpovídám: „Přeju si, aby nebyla.“ „Věřím, že nebude.“ A když mě zatlačí do kouta slovy: „No jo, přejete, ale co si myslíte, prý bude třetí světová?“, tak říkám, že prostě nevím, ale doufám a věřím, že ne.
2. Ptám se dětí, co cítěj, jak se cítěj. „Jak ti je?“ „Jak to vidíš?“ „Jak se cítíš?“ „Co si o tom myslíš?“ (V klidu, se zájmem.)
3. Když je tam hodně strachu, tak ošetřuju emoce. „Jo, chápu, strach.“ „Člověk se bojí, co se děje, viď?“ „Ty zprávy a nejistota nahání občas hrůzu, viď?“ Neboli empatická reakce.
4. Následuje klasická práce se strachem – vyklepeme, EFT, vyboxujeme, prostě z těla ven. Dýchání, klid, nádech, výdech.
5. Záleží na míře strachu, někomu stačí jen informace, jiným to nasedá na všechny ty strachy, co teď byly a co prožívají. Teenagerům na jejich strachy a obavy z dalšího života, ze školy, přijímaček. Menším dětem na vše, co prožívaly kolem viru a obavy o život prarodičů. Pokud to přechází až do úzkostí, tak techniky – dech, vyjmenuj barvy, co vidíš…
6. Podat informace o tom, jak to teď vypadá – úměrně věku.

Dobrá zpráva – dle výzkumů je pro děti mnohem horší válka doma než válka ve světě. Děti, co prožily a přežily válku, byly mnohem méně traumatizované než děti, co jsou doma týrány nebo vidí, jak jejich rodiče bijí jeden druhého, žijí v násilí a tak. Důležité je bezpečí a jistota doma.  

A co když o tom děti nemluví? Ty informace se k nim nějak dostanou. (Známe to, jak si dospělí myslí, že „děti o ničem neví“.) Buďte rádi, když se zeptají a svěří. Můžete lehounce naťuknout sami. „Slyšel/a jsi, co se teď děje ve světě? Co ty na to? Jaký to pro tebe je?“ Zase dle věku, puberťáků a dospívajících bych se ptala určitě. Máte prostor pro mluvení, sdílení, podporu. 

Co pomáhá – s tím, co nemůžeme ovlivnit, nic nenaděláme. Nezaměřovat tam moc pozornosti. Toto dětem vysvětlit. „Co můžeme udělat, aby ti bylo líp? Aby ses cítil líp?“ Někdy ještě mluvím o tom, že strach a bezmoc je těžká kombinace (u dětí, co to hodně prožívají, co se tím hodně trápí). A že to, nad čím máme moc, je dělat co nejlepší svět kolem nás. Mít se co nejlépe, být laskaví. To je princip Ego 2.0 – když je někdy člověku úzko a cítí bezmoc, tak pomůže najít nějakou moc – co může ovlivnit, kde může pomoci, kde to může udělat lepší. A můžeme mluvit i o vděčnostech. Nebo zkusit hoponopono. Prostě to, co vám funguje. Použitelné i pro nás, dospěláky.

Do pěstousnké péče jsou svěřovány děti v případech, kdy se o ně biolgická rodina nemůže postarat. Nejmenší děti ale potřebují od svého narození jednu hlavní pečující osobu. V kojeneckých ústavech na jednu sestřičku připadá ale i sedm dětí. Pěstouni tak mohou významně změnit život dětí. Jak se stát pěstounem, Novinkám popsat zkušená přechodná pěstounka Radka. 

Česko se potýká s nedostatkem pěstounů

Orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) je součástí Odboru sociálních věci a zdravotnictví MěÚ Polička.

_ Představení klientské místnosti 

V roce 2014 byla díky projektu „Podpora standardizace OSPOD města Poličky“dokončena klientská místnost na OSPODu MěÚ Polička. Tento prostor je vhodně vybaven pro komunikaci s ohroženými dětmi a rodinami. Místnost je situována ve středu pracoviště, je zde zajištěno dostatečné bezpečí a soukromí pro klienta. Klientská místnost je mimo jiné vybavena potřebným dětským koutkem, který doposud na pracovišti chyběl.

Zároveň je tato místnost využívána při pořádání vzdělávacích aktivit jak pro pracovníky, tak i pro klienty, případových konferencí, supervizí apod.

Co je náplní práce pracovníků orgánu sociálně-právní ochrany dětí, a s čím vším se můžete na OSPOD obrátit se dozvíte nejen zde na webu, ale také na letáku, který je v současné době ve výrobě. Budou zde obsaženy informace pro děti, rodiče a pěstouny.

Zde je ukázka úvodní strany:

 

 

Od 1. září 2014 oficiálně vzniklo Středisko výchovné péče Svitavska ALFA (dále SVP ALFA). Zakladatelem tohoto střediska je Občanské sdružení Květná Zahrada. SVP ALFA vzniklo na základě dlouhodobé poptávky po této službě právě ve Svitavském regionu. SVP ALFA najdete od 1. 9. 2014 ve Svitavách, ul. Purkyňova 1 - budova bývalého internátu střední zdravotnické školy vedle Policie ČR, ve druhém patře. Dále také na detašovaných pracovištích v Jevíčku, Moravské Třebové, Litomyšli a Poličce. Detašované pracoviště v Poličce je na ulici Nádražní 304, budova Městského úřadu.

SVP ALFA je školským poradenským zařízením, které od školního roku 2014/15 poskytuje preventivně výchovnou péči dětem a mladistvým od 3 do 18 let, popřípadě do ukončení jejich soustavné přípravy na budoucí povolání (do max. 26 let). Péče bude poskytována ambulantní, terénní a celodenní formou na území celého okresu Svitavy.

Středisko přijímá do péče klienty, u nichž je dominantní porucha chování, ale nenastal u nich důvod k nařízení ústavní výchovy nebo uložení ochranné výchovy. Zároveň je snahou cílenými postupy předcházet vzniku či prohlubování výchovných problémů. K hlavním obtížím, které středisko řeší, patří: školní problémy, problémy v rodině, osobnostní a psychické problémy, počátky zneužívání návykových látek (včetně alkoholu a nikotinu), gambling, projevy asociálního chování. Své služby poskytuje středisko dětem, mladistvým, rodičům, pedagogům a dalším výchovným subjektům.(http://www.svpsy.cz/kdo-jsme) .

Více informací naleznete na www.svpsy.cz

Dne 28. 7. 2014 ve 13:30 hod se v zasedací místnosti MěÚ Polička, uskutečnilo setkání u „kulatého stolu“ s tematickým zaměřením na primární prevenci rizikového chování. Iniciátorem tohoto setkání byl pan Mgr. Petr Dřínovský, ředitel nově vzniklého střediska výchovné péče Svitavka Alfa, jehož zřizovatelem je občanské sdružení Květná Zahrada.Mgr. Dřínovský seznámil zúčastněné s dotačními řízeními MŠMT pro rok 2015 a následně seznámil se vznikem nového Střediska výchovné péče Svitavka Alfa, který na území Svitavska oficiálně zahájí provoz 1. 9. 2014

Toto setkání bylo již v pořadí druhým setkáním. První se uskutečnilo v lednu 2014. Setkání se zúčastnili zástupci místních i spádových škol, společně se zástupci organizací Oblastní charity Polička, Pedagogicky –psychologické poradny, Městské police, Policie ČR, OSPOD, MěÚ Polička – oddělení školství, Prevko Litomyšl. Zástupci jednotlivých institucí se školám představili - kdo jsou, co je jejich standartní prací ve vztahu ke školským zařízením, čím můžou být škole užiteční, atd.

Klienti OSPOD se začali od začátku roku 2014 setkávat s individuálním plánem ochrany dítěte. Co si pod tímto pojmem můžete představit?

Obecní úřad obce s rozšířenou působností má dle §10 zákona č. 359/1999, o sociálně-právní ochraně dětí od ledna povinnost zpracovat na základě vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny individuální plán ochrany dítěte, a to v součinnosti s rodiči nebo jinou osobou odpovědnou za výchovu dítěte a za účasti odborníků, kteří se podílejí na řešení problému dítěte a jeho rodiny.

Individuální plán ochrany dítěte tzv. IPOD, vymezuje příčiny ohrožení dítěte, stanoví opatření k zajištění ochrany dítěte, k poskytnutí pomoci rodině ohroženého dítěte a k posílení funkcí rodiny a stanoví časový plán pro provádění těchto opatření, a to ve spolupráci s rodiči nebo jinou osobou odpovědnou za výchovu, s dítětem, odborníky, kteří se podílejí na řešení problému dítěte a jeho rodiny.

Individuální plán ochrany dítěte se zpracovává s důrazem na přijetí opatření, které umožní setrvání dítěte v péči rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte.

IPOD se pravidelně aktualizuje, zejména v situacích, kdy je nařízena ústavní výchova, ochranná výchova nebo kdy je dítě svěřeno do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, do pěstounské péče nebo jiné náhradní výchovy,

 

Pardubický a Karlovarský kraj jsou pilotními kraji pro vyzkoušení nového způsobu financování z MPSV prostřednictvím minitendrů. Orgány sociálně právní ochrany dítěte prostřednictvím veřejných zakázek poptávají služby pro své klienty u poskytovatelů sociálních služeb. Poptávka je vymezena přímo na základě konkrétních požadavků pracovišť OSPOD. Prostřednictvím tohoto systému bude možné reagovat i na ty nejaktuálnější a nejnaléhavější potřeby dětí a jejich rodin (tj. krizový pobyt, dlouhodobý pobyt, odborné poradenství a diagnostika a terénní a ambulantní služby pro rodiny a děti).